Cesta k Bohu

Možná Boha znáte a možná ne. Možná se otázkou, jestli Bůh skutečně existuje zabýváte jen ze zvědavosti, možná přitom hledáte odpovědi na vlastní palčivé otázky. Třeba toužíte v hloubi srdce po nějaké názorové konfrontaci. Ať je to tak či tak, následující řádky jsou tu pro vás.

Základní otázkou asi zůstane, jestli Bůh existuje nebo ne? Lidské oko ho nevidí, ruka člověka na něj sáhnout nedokáže, takže jak se můžeme přesvědčit o Boží existenci? Některým lidem se stačí rozhlédnout kolem sebe. Celé stvoření - živá i neživá příroda v sobě nese dokonalý rukopis svého Stvořitele. Vše spolu souvisí, dokonale se doplňuje, nic nepřebývá, harmonie a řád v pevném společenství s evidentním plánem i cílem. V Bibli je o Bohu řečeno v listu Římanům 1:20 Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu.

A přesto lidé výmluvy stále hledají. Jak snadno a samozřejmě lidé dokáží přijmout např. "přírodní zákony", ale tak nesnadno přijímají jejich autora. Na gravitační sílu si nemůžeme sáhnout, nevidíme ji svýma očima a ona, bez ohledu na náš postoj, stále neochvějně působí. Můžeme se hádat o její existenci, můžeme se pokusit ji hrdě ignorovat, ale přesto jsme jí plně podřízeni a dříve nebo později na to přijdeme. A s Bohem je to stejné. Můžeme Ho ignorovat, můžeme Ho zpochybňovat, ale nic to nezmění na pravdě, že Bůh existuje a je neskonale živý. 

Když tedy existuje skutečný Bůh, druhou otázkou bude, jestli o nás něco ví, jestli se o nás nějak stará nebo jinak, zajímáme Ho vůbec? 

Odpovědí je rozhodně ANO. My lidé jsme pevně zakotveni v Božím plánu stvoření. A nejen to. Bůh nás stvořil nejen pro samotnou existenci, ale přímo pro vztah s Ním. A dokud tento vztah nezačne, bude v hloubi našeho srdce stálé prázdné místo, které nenaplní ani neuspokojí žádná zábava, prožitek ani potěšení. Z toho přirozeně vyplývá, že cesta vedoucí k Bohu je pro člověka tou nejpřirozenější cestou, po které se může ve svém životě vydat. Bůh nám dokonce jasně ukázal, kdo je tou cestou, kterou k Němu přicházíme. Tou cestou je JEŽÍŠ.

 Ježíš řekl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne." Jan 14:6 

Bohu záleží nejen na našem současném životě, ale touží, aby pokračoval životem věčným. A proto připravil plán záchrany (spasení)  pro každého člověka.

"Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v Něj věří, nezahynul, ale měl život věčný." Jan 3: 16

Ježíš přišel na svět proto, abychom my mohli obnovit svůj vztah s Bohem.

"Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen. Kdo v Něho věří, nebude souzen, ale kdo nevěří, je už odsouzen, protože neuvěřil ve Jméno jednorozeného Božího Syna. A toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si více než světlo oblíbili tmu, protože jejich skutky byly zlé. Každý, kdo koná zlo, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny. Kdo ale koná pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky byly vykonány v Bohu." Jan 3: 17-21

Ježíš je odpovědí na všechny naše otázky. Je východiskem z každé naší, byť sebezoufalejší, situace. Jemu není nic nemožné, ON zná naše utrpení, zná naše bolesti a zná i řešení pro náš život. A touží po tom, aby mohl do našeho života vejít a náš strach a obavy proměnit ve skutečný pokoj a radost.

ON je tou jedinou cestou, kterou můžeme předstoupit před Boha, Stvořitele nebe, země i celého vesmíru. Bůh je milující, ale i spravedlivý. Nemůže přijmou nikoho, kdo vědomě porušuje Boží pravidla, kdo se ve vzpouře staví proti  Jeho vůli. A naše lidské životy jsou tak prosycené hříchem, že není možné přijít k Bohu tak jak jsme. Hřích znamená svobodné a vědomé porušení Božího zákona. A Bůh je svatý, čistý, dokonalý, a také nade všechny mocný. A hřích je tím, co nás pošpiňuje, odděluje od Boha, je stále s námi a bez pomoci Ježíše se ho nemůžeme nikdy zbavit.  Jen každým dnem nám přibývají další a další.

Ježíš to věděl. Věděl, že tak jak jsme, nikdy nebudeme moci předstoupit před svatého Boha. A až přijde čas, tak naše cesta skončí soudem a trestem, který potrvá věčně, protože Bůh řekl, že "mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu".  Římanům 6:23 (smrtí je zde myšlena smrt fyzická i duchovní - věčné oddělení od Boha)

Hřích nezmizí ze světa tím, že o něm nebudeme mluvit. Aby mohl byt smazán a člověk od něj očištěn, musí být vždy zaplaceno smrtí. A Ježíš nechtěl naší smrt. Miluje nás, bez podmínek, bez výčitek. Ano, právě tebe, který čteš tyhle řádky. Záleží mu na tobě víc, než si dokážeš představit. ON - Boží Syn přišel sem na zem v těle člověka, jako jediný prožil dokonalý život bez pochybení a hříchu, ukázal všem lidem Boží moc, lásku i dobrotu, a na kříži pak položil svůj život za tvoje a moje chyby. Jeho krev byla prolita za nás, jako oběť smíření s Bohem, za naše hříchy. Jen skrze ní se můžeš k Bohu dostat a přijmout svůj věčný život jako dar. Ano, je to již víc než 2000 let, kdy Ježíš zaplatil za hříchy nás lidí, byl vzkříšen, vstal z mrtvých a připravil cestu zpátky k Bohu pro tebe i pro mě. Ježíš je stále stejný - včera, dnes i zítra, a proto se z Jeho záchrany můžeme radovat každý den. Čas na tom vůbec nic nemění.

Bůh nás skutečně miluje a nabízí nám dokonalý plán pro náš život 

"Já (Ježíš) jsem přišel, aby (mé děti) měly život a měly ho v hojnosti." Jan 10:10 (to znamená plný život, který má skutečný smysl)

Člověk je ale ve své přirozenosti hříšný a oddělený od Boha, proto sám o sobě nemůže prožívat Boží lásku a Boží plán pro svůj život

"Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy." Římanům 3:23

"Není na světě člověka spravedlivého, aby konal dobro a nehřešil". Kazatel 7:20

Ježíš Kristus je jediným Božím řešením problému lidského hříchu, proto také přišel na svět - teprve v něm můžeme prožívat Boží lásku a Boží plán pro svůj život

"Vždyť Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu." 1. Petrova 3:18

"V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni." Skutky 4:12

"Ježíš za nás zemřel .....

"Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní." Římanům 5:8

...vstal z mrtvých....

"Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou." 1. Korintským 15:3-6

"Byl usmrcen v těle, ale obživen Duchem." 1. Petrova 3:18

.... a je jedinou cestou k Bohu

"Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne." Jan 14:6

Ježíše Krista je třeba osobně přijmout jako Spasitele a Pána, abychom mohli prožívat Boží lásku a plán pro svůj život

Ježíš nazývá tuto zkušenost "znovuzrozením". On řekl: "Nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží". Jan 3:3

Pro každého, kdo přijal Ježíše Krista do svého života potom platí

"Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi." Jan 1:12

Ježíše přijímáme vírou...

"Milostí tedy jste spaseni skrze víru." Efezským 2:8

...a osobním pozváním

"Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou." Zjevení Janovo 3:20

Těm, kdo přijmou Pána Ježíše jako Spasitele je zaslíbený věčný život

"A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život. Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život." 1. Janův 5:11-13

Jestliže jste dočetli až sem, je pravděpodobné, že vás tato slova nějakým způsobem zasáhla. Pokud jste až dosud nevyznali Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele a vaše srdce říká, že touží jít konečně cestou z otroctví světa do svobody, vrátit se domů, kam od vždycky patří, pak není nic snazšího, než nahlas (pro stydlivější existuje varianta polohlasně😊) opakovat tato slova:

"Pane Ježíši, přiznávám, že jsem hříšník. Odpusť mi, prosím, moje hříchy a vejdi do mého života. Děkuji Ti, že jsi za mne zemřel na kříži a Tvoje krev mě očistila. Otevírám teď svoje srdce a přijímám Tě jako svého Spasitele a Pána. Prosím Tě, ujmi se mého života a pomoz mi být takovým člověkem, jakým mě chceš mít. Amen."

Pokud jste tato slova říkali upřímně, stali jste se právě v tuto chvíli znovuzrozeným Božím dítětem. Vždyť je řečeno: "Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi" Jan 1:12. A Boží děti patří do Boží rodiny a mají dědictví svého Boha. Možná si to ještě úplně neuvědomujete, ale právě tenhle okamžik byl tím nejdůležitějším ve vašem životě. Proč?

Co se vlastně stalo, když jsi přijal(a) Ježíše?

  • Ježíš vstoupil do tvého života (Zjevení Janovo 3:20)
  • Byly ti odpuštěny hříchy (Koloským 1:14)
  • Stal ses Božím dítětem (Jan 1:12)
  • Dostal jsi věčný život (Jan 5:24)
  • Začal jsi žít životem, který pro tebe Bůh připravil, a pro který tě stvořil (Jan 10:10, 2.Korintským 5:17 a 1. Tesalonickým 5:18)

Často děkuj Bohu a Ježíši za své spasení a za to, že tě nikdy neopustí

Vždyť Bůh řekl: 'Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.' Židům 13:5

Znovuzrození je začátek cesty, která má ale pokračovat. Jak může křesťan žít s Bohem a růst tak ve své víře?

Základem duchovního života i růstu je naše důvěra Bohu a Ježíši Kristu. V tom všem ti pomohou:

  • Modlitba - mluv denně s Bohem, modlitba je prostý rozhovor, On tě velice dobře slyší. (Jan 15:7)
  • Boží slovo - najdeš ho v Bibli, která má mnoho překladů, včetně těch moderních. Čti denně alespoň několik veršů. Boží slovo má moc proměnit tvůj život všude, kde je to potřeba a dává nám poznat Boží pravdu. (Skutky 17:11)
  • Poslušnost - poslechni Boha v každém okamžiku svého života, je moudrý a myslí to s tebou vždy jen dobře. Nevadí, že nerozumíš každému detailu, můžeš Boha směle následovat a čas dá tvému rozhodnutí vždy za pravdu. (Jan 14,21)
  • Svědectví - vyznávej Ježíše denně svými slovy i způsobem života (Matouš 4:19, Jan 15:8)
  • Důvěra - důvěřuj Bohu i Ježíši v každé oblasti svého života (1. Petrův 5:7)

Důležitost společenství křesťanů

V listu Židům 10:25 jsme napomínáni, abychom neopouštěli společenství křesťanů. Více polínek pohromadě hoří jasným plamenem. Odložíme-li však jedno stranou, rychle vyhasíná a chladne. Stejné je to i s křesťany. Tento svět se pokouší udělat vše, co je v jeho silách, aby nás od Boží cesty odvedl a zastavil. Ve společenství ostatních křesťanů se mu to však nedaří snadno. Tlaku je vždy dobré čelit ve skupině lidí, kteří smýšlí stejně jako ty, nikoli o samotě.

A proto, abyste na nové začátky nebyli sami, přijďte mezi nás, velmi rádi vás uvidíme. Pomůžeme vám upevnit se v cestě Kristově (vždyť každý z nás také začínal a nebylo to vždy lehké), budeme vás podpírat modlitbou a rádi zodpovíme vaše otázky. Určitě jich nebude málo 😉.